Makrobiotika
Výraz makrobiotika má svůj původ, jako ostatně mnoho jiných v řečtině. Makro znamená velký, bio život či vitalita a biotika je věda o projevech chování živých organismů. Makrobiotika, která vychází rovněž ze starých čínských a japonských zdrojů, má pomoci vhodné životosprávy zlepšit fyzické i duševní zdraví jednotlivce a přispět k prodloužení života.
Základem makrobiotického jídelníčku jsou celozrnné bílkoviny, sezónní zelenina, ovoce, luštěniny, kvašená zelenina, malé množství divoké zeleniny a mořských řas, které jsou zdrojem minerálních látek. Toto složení ostatně, samozřejmě s výjimkou mořských řas, představuje návrat k jídlům, které se objevovaly dříve v jídelníčku obyvatel našich zemí v dějinách. Tehdy maso a tuky představovaly natalíři výjimku.
V makrobiotice je velmi důležitá i samotná konzumace potravy, kterou je dle makrobiotiků třeba důkladně rozžvýkat, rozmělnit na kaši. Makrobiotici uvádějí, že k tomu by mělo stačit 50 žvýknutí. Dokonce u některých onemocnění by se toto číslo mělo měnit na 100 až 200!
Makrobiotika není ovšem jen jídlo, ale i životní styl a filosofie, která vychází z dříve zmíněných asijských zdrojů. V takto krátkém článku je to dosti obtížné vyjádřit, ale vychází ze staročínské filozofie harmonické energie, která je vyjádřena rovnováhou protichůdných principů jin a jang. Základní premisa této filozofie zní: "Všechny věci ve vesmíru jsou ve stavu neustálé proměny“. To znamená, že vše se mění, protikladně působící principy jin a jang se doplňují a přecházejí plynule jeden v druhý. Jang vyjadřuje dostředivou sílu směrem ke středu, jin představuje odstředivou sílu a směr pohybu se děje od centra. V mezním bodu se jeden princip mění v druhý. Jakmile odstředivý princip dospěje k určitému bodu, obrátí se, změní se v dostředivý a naopak. Toto se mění neustále - v přírodě se to projevuje například v přílivu či odlivu moře, růstu a diferenciaci rostlin či v pohybu planet kolem Slunce.
Tyto principy ovlivňují i výběr potravin, které jsou řazeny od výrazného jang principu přes střed až k silnému jin principu. Samotná problematika je velmi obsáhlá, nicméně na příklad lze uvést, že léky ale i vitamíny rozpustné ve vodě (vitamin C, vitaminy skupiny B) či alkohol nebo drogy jsou extrémně jin, stejně jako cukr či mléko. Zelenina patří k "obyčejnému" jin principu, do středu jsou řazeny obiloviny jako rýže, jáhly a pohanka. "Obyčejné" jang jsou různé druhy ryb, ale extrémní jang charakter má ostatní maso - od drůbeže, přes hovězí až ke zvěřině. Do extrémní jang skupiny patří i vejce a sýr, ale i různá dochucovadla nebo vitamíny rozpustné v tucích (vitamíny A, skupiny D či vitamín K a E).
Vaření pro zdraví a též i pro vyrovnání hmotnosti oběma směry –
Důmyslným a přitom jednoduchým přičiněním v kuchyni se můžeme uzdravovat i zbavovat přebytečných kil a přitom se netrápíme hlady a nemoci mizí z našeho života – využíváme zde poznatky dokonalého způsobu stravování, tj. makrobiotiky a současně nevybočujeme z režimu běžného pracovního dne. Navíc se můžeme naučit péct chléb ze zdraví prospěšného žitného kvásku, aniž bychom potřebovali drahou domácí pekárnu. Také se můžeme naučit vyrábět mléčně kvašenou zeleninu (pikles), díky které se vyhneme užívání sporných vitamínů z lékárny. Sami doma si zajišťujeme nejzdravější vitamínový zdroj levně a chutně jednoduše po celý rok.
Doporučujeme knihu MUDr. Vladimíry Strnadelové - Radost z jídla
Více informací na:
http://www.celostnimedicina.cz/makrobiotika.htm#ixzz2j1cOIsDX
Základem makrobiotického jídelníčku jsou celozrnné bílkoviny, sezónní zelenina, ovoce, luštěniny, kvašená zelenina, malé množství divoké zeleniny a mořských řas, které jsou zdrojem minerálních látek. Toto složení ostatně, samozřejmě s výjimkou mořských řas, představuje návrat k jídlům, které se objevovaly dříve v jídelníčku obyvatel našich zemí v dějinách. Tehdy maso a tuky představovaly natalíři výjimku.
V makrobiotice je velmi důležitá i samotná konzumace potravy, kterou je dle makrobiotiků třeba důkladně rozžvýkat, rozmělnit na kaši. Makrobiotici uvádějí, že k tomu by mělo stačit 50 žvýknutí. Dokonce u některých onemocnění by se toto číslo mělo měnit na 100 až 200!
Makrobiotika není ovšem jen jídlo, ale i životní styl a filosofie, která vychází z dříve zmíněných asijských zdrojů. V takto krátkém článku je to dosti obtížné vyjádřit, ale vychází ze staročínské filozofie harmonické energie, která je vyjádřena rovnováhou protichůdných principů jin a jang. Základní premisa této filozofie zní: "Všechny věci ve vesmíru jsou ve stavu neustálé proměny“. To znamená, že vše se mění, protikladně působící principy jin a jang se doplňují a přecházejí plynule jeden v druhý. Jang vyjadřuje dostředivou sílu směrem ke středu, jin představuje odstředivou sílu a směr pohybu se děje od centra. V mezním bodu se jeden princip mění v druhý. Jakmile odstředivý princip dospěje k určitému bodu, obrátí se, změní se v dostředivý a naopak. Toto se mění neustále - v přírodě se to projevuje například v přílivu či odlivu moře, růstu a diferenciaci rostlin či v pohybu planet kolem Slunce.
Tyto principy ovlivňují i výběr potravin, které jsou řazeny od výrazného jang principu přes střed až k silnému jin principu. Samotná problematika je velmi obsáhlá, nicméně na příklad lze uvést, že léky ale i vitamíny rozpustné ve vodě (vitamin C, vitaminy skupiny B) či alkohol nebo drogy jsou extrémně jin, stejně jako cukr či mléko. Zelenina patří k "obyčejnému" jin principu, do středu jsou řazeny obiloviny jako rýže, jáhly a pohanka. "Obyčejné" jang jsou různé druhy ryb, ale extrémní jang charakter má ostatní maso - od drůbeže, přes hovězí až ke zvěřině. Do extrémní jang skupiny patří i vejce a sýr, ale i různá dochucovadla nebo vitamíny rozpustné v tucích (vitamíny A, skupiny D či vitamín K a E).
Vaření pro zdraví a též i pro vyrovnání hmotnosti oběma směry –
Důmyslným a přitom jednoduchým přičiněním v kuchyni se můžeme uzdravovat i zbavovat přebytečných kil a přitom se netrápíme hlady a nemoci mizí z našeho života – využíváme zde poznatky dokonalého způsobu stravování, tj. makrobiotiky a současně nevybočujeme z režimu běžného pracovního dne. Navíc se můžeme naučit péct chléb ze zdraví prospěšného žitného kvásku, aniž bychom potřebovali drahou domácí pekárnu. Také se můžeme naučit vyrábět mléčně kvašenou zeleninu (pikles), díky které se vyhneme užívání sporných vitamínů z lékárny. Sami doma si zajišťujeme nejzdravější vitamínový zdroj levně a chutně jednoduše po celý rok.
Doporučujeme knihu MUDr. Vladimíry Strnadelové - Radost z jídla
Více informací na:
http://www.celostnimedicina.cz/makrobiotika.htm#ixzz2j1cOIsDX
Syrová strava
Co je syrová strava?
Pojmy jako syrová strava, živá strava, přirozená strava, raw food, raw foodism, vitariánství či rawtariánství znamenají stravu či způsob stravování, kdy se všechny potraviny = jídlo i pití (ovoce, zelenina, bylinky, jedlé houby, semínka, ořechy, obilí...) konzumují v co nejpůvodnější podobě, tedy tak, jak je připravila moudrá matka Příroda. Potraviny se jedí tzv. syrové či čerstvé, anebo ohřáté či usušené do 42-45 °C, případné naklíčené, čerstvě pomleté, mixované, odšťavněné, nastrouhané, nakrájené. Pokud potraviny potřebujete uchovávat delší dobu, třeba zásoby na zimu, pak se buď zmrazí anebo usuší do teploty 42-45 °C. Při syrové stravě nekonzumujete nic, co prošlo teplotou nad cca 42-45 °C, nic vařeného, pečeného, smaženého, grilovaného, fritovaného. Nezatěžujete své tělo žádnými chemickými přídavnými látkami, „éčky“, barvivy, konzervanty, umělými sladidly, žádným bílým cukrem a tak dále. Nejlepší potravou je tedy přirozená strava, která nebyla podrobena denaturalizaci jakéhokoliv druhu.
Pojmy syrová a živá strava se někdy zcela zaměňují, nicméně nějaký rozdíl tu je. Živá strava je taková, která si zachovává život skrze aktivní enzymy. Je tedy enzymaticky živá. V živé stravě prostě kolují živé enzymy a čím je jich více, tím lépe. Příkladem živé stravy je třeba čerstvé syrové jablko, hruška, pomeranč, salát, mrkev, brokolice, cuketa, borůvky, maliny, naklíčené obilí, naklíčené luštěniny, naklíčená semínka či ořechy...
Existují tedy potraviny syrové, ale né všechny jsou zároveň živé (enzymaticky živé). Například ořechy, semínka, obilná zrna, čočka, mungo, fazole... Tyto potraviny, i když nejsou pražené či jinak tepelně úpravené nad 42-45 °C, jsou sice syrové, ale né tzv. „živé“. Oživit je můžeme (a měli bychom) tím, že je namočíme do studené vody (optimálně na 24 hodin), čímž se deaktivují enzymové inhibitory a naopak se nastartuje proces klíčení, během kterého se enzymy probudí a i tyto potraviny jsou v danou chvíli nejen „syrové“, ale i opět „živé“, a pro nás velmi výživné a hodnotné.
Proč je syrová živá strava tak jiná a důležitá?
Obsahuje zejména tolik potřebné vitamíny, minerály a enzymy, a uchovává si svou přirozenou původní strukturu, která zabezpečuje rovnováhu mezi tísíci výživných látek. Například enzymy se ničí teplotou nad cca 45 °C. Hlavní funkcí enzymů v těle je účastnit se veškerých pochodů probíhajících v buňce a zabezpečovat trávení živin přijatých v potravě. Trávicí enzymy štěpí jednotlivé složky potravy na jednodušší složky, které jsou potom využity ke stavbě těla nebo jako zdroj energie. Pokud přijímáme pouze biologicky “mrtvou”, chemicky a tepelně upravovanou stravu, vyčerpává se naše tělo nutnou produkcí enzymů, které by za normálních okolností přijalo spolu s “živou” neupravovanou rostlinnou stravou. Tedy po strávení tepelně zpracovaného jídla musí tělo všechny enzymy vyprodukovat samo, čímž je tělo velmi zatěžováno. V tomto ohledu se člověk nemůže vyrovnat Přírodě, která produkuje všechno hotové, ve vyváženém stavu a poměru všech látek a tedy dokonale připravené pro člověka a ostatní tvory na této planetě.
Syrová zelenina je trávená v žaludku a střevu asi hodinu, vařená potřebuje obvykle 3 hodiny a vytváří přitom více nečistot a odpadů. Syrová strava podporuje dokonalé trávení až na nejjednodušší a nejsnáze vstřebatelné substance. Napomáhá odstraňovat přirozeným pohybem odpadové látky z tlustého střeva, které se vyprazdňuje pravidelně a bez problémů. Tím současně šetříme svoji energii i trávení a vylučování, získáváme energii lepším a důslednějším využitím potravy. U syrové stravy tak cítíme výrazně více energie, kterou jsme předtím nepociťovali.
Syrová zelenina a ovoce, syrové obilí, semínka a ořechy (nepražené) obsahují všechno potřebné pro život. Živá potrava je bohatá na vitamíny a stopové prvky ve své přirozené a vstřebatelné podobě a má velký přebytek zásad. Velká uzdravovací schopnost živé potravy je daná také obsahem světla a sluneční energie - obsahem života. Živé syrové potraviny zvyšují odolnost organismu vůči infekčním chorobám lépe než očkování. Tento způsob stravování poskytuje zdraví, svěží pleť, jasné oči, zdravé a silné vlasy, dělá nás postupně (opět) silnými, pružnými a vytrvalými, bystří smysly, podporuje naši kreativitu a intuici, udržuje nás štíhlé a vitální.
Jak přejít na syrovou stravu?
Doporučuji to udělat postupně. Naše tělo bylo zvyklé příliš dlouhou dobu na jiný režim stravování. Postupně tedy vysazujte třeba pečivo s lepkem, sladkosti s bílým cukrem, uzeniny, maso, mléčné výrobky a tak dále. Postupně navyšujte u každého jídla podíl syrového a měňte tak poměr upravené a syrové stravy. Až budete na poměru kolem 10-20% upravené a 80-90% syrové, budete již sami cítit postupnou proměnu. Vaše chuťové buňky se začnou obnovovat a Vy si začnete přirozeně vychutnávat a užívat tu „syrovou stravu“ a budete se na ty „syrové živé pokrmy těšit“. V této době již pro Vás nebude zřejmě problém se dostat až na 100% syrové stravy. Ten přechod může trvat od půl roku až po třeba 2 roky. To závisí na každém jednotlivci, jeho dosavadních stravovacích zvycích, již rozvinutých nemocech a podobně. Navíc běžná vařená a upravená strava je návyková, což bylo již také vědecky ověřeno, takže z počátku můžete pociťovat nutkavé potřeby si dát něco „nezdravého“, vařeného, smaženého, s cukrem...a podobně. Dejte si čas, poslouchejte své tělo. Syrová živá strava je sama o sobě přirozeně očisťující, začne detoxikovat Váš organismus, což můžete v počátku pociťovat třeba i nepříjemně. Je třeba jíst „s mírou“ asledovat své vlastní reakce. I když člen vaší rodiny nebo kamarád může naráz vypít fresh šťávu z 5 hrušek nebo 5 jablek a nic mu to neudělá, může to na
vás zapůsobit velmi nepříjemně. Může to spustit silnou detoxikaci. Zkoušejte vše po troškách. Zkuste fresh šťávu třeba jen z 1 či 2 jablek či hrušek, pijte to pomalu, nechte všechny čerstvé šťávy nebo rozmixované koktejly (smoothies) déle v ústech, aby se stačily promíchat se slinami. Stejně tak i každé jiné jídlo jezte pomalu, důkladně rozkousejte, rozžvýkejte, než ho spolknete. Vstřebáte a zužitkujete tak živin mnohem více a tělu pomůžete s trávením. Odměnou bude vyšší množství energie. Někdo miluje čerstvý česnek a může ho jíst téměř v neomezeném množství, někomu malý pláteček způsobí silné očistné reakce. Hledejte svou vlastní cestu k přirozené stravě, kousek po kousku, krok za krokem. Sami uvidíte, co z čerstvé zeleniny nebo ovoce můžete jíst ve větším množstvím, a co v menším. Pečlivě vybírejte, čím více bio produktů či z vlastní zahrádky, tím lépe. Čím zralejší, tím lepší. Začnete mít i přirozeně chutě na to, co tělo zrovna potřebuje. Možná budete mít 3 měsíce zvýšenou potřebu pomerančů a pomerančových freshů a pak se Vám najednou znechutí. V pořádku, tělo si vyžádá, co potřebuje a začne se vracet do rovnováhy a postupně navádět k určitým jídlům.
David Wolf, považovaný v Americe za hlavního protagonistu vitariánství (raw foodismu), tvrdí, že v každé stravě, nejen syrové, je třeba, aby byly přítomny tři základní složky: cukry, tuky a chlorofyl. Strava může obsahovat i jiné složky, ale tyto tři elementy by měly být zastoupeny minimálně z 80%. Pokud jedna z nich chybí po určitou dobu, nejdéle však 2 roky, dochází k vychýlení z rovnováhy. Pokud tedy konzumuji z 95-100% syrovou stravu, dbám na vyváženost těchto 3 složek (cukry – převážně z ovoce, tuky – převážně z ořechů, semen či rostlinných olejů, chlorofyl – převážně ze salátů, špenátu apod.). Přičemž vzhledem ke složení a povaze těchto 3 složek stačí pouze malé množství ořechů a semen pro udržení rovnováhy. Zelené listí (chlorofyl) by mělo být oproti tukům konzumováno ve značně vyšším množství.
Ať už se rozhodnete pro 100% syrovou živou stravu, nebo si s ní budete jen tu a tam pohrávat, velmi doporučuji zařadit do vašeho jídelníčku zelenépotraviny, jako jsou například mladý ječmen a chlorella pyrenoidosa. Díky nim nebudete muset řešit nutriční otázky. Tyto super potraviny dodají Vašemu tělu komplex vitálních a biologicky aktivních živin, které naše tělo potřebuje, a kterých není i v syrovém ovoci a zelenině takové množství, v důsledku tzv. "hladové půdy". Zelené potraviny nás nejenom vyživují a sytí, ale zároveň přirozeně čistí a chrání.
Co k syrové stravě hlavně potřebujete?
Dobrý stolní mixér, hodí se i tyčový mixér, citrusovač, odšťavňovač, mlýnek, pak něco, co bude sloužit jako nakličovadlo a kuchyňský teploměr (ponorný, abyste zejména v počátku dokázali pohlídat teplotu ohřívání do 42 °C). A pak už jen otevřenou mysl, do které postupně začne proudit inspirace a řada nápadů na zpestření vaší nové „živé kuchyně“...
Nechť je Vaše cesta k syrové živé stravě, zdraví a vitalitě plná radostných okamžiků, nadšení a obohacujících zkušeností.
Více na http://www.syrova-strava.cz/
Pojmy jako syrová strava, živá strava, přirozená strava, raw food, raw foodism, vitariánství či rawtariánství znamenají stravu či způsob stravování, kdy se všechny potraviny = jídlo i pití (ovoce, zelenina, bylinky, jedlé houby, semínka, ořechy, obilí...) konzumují v co nejpůvodnější podobě, tedy tak, jak je připravila moudrá matka Příroda. Potraviny se jedí tzv. syrové či čerstvé, anebo ohřáté či usušené do 42-45 °C, případné naklíčené, čerstvě pomleté, mixované, odšťavněné, nastrouhané, nakrájené. Pokud potraviny potřebujete uchovávat delší dobu, třeba zásoby na zimu, pak se buď zmrazí anebo usuší do teploty 42-45 °C. Při syrové stravě nekonzumujete nic, co prošlo teplotou nad cca 42-45 °C, nic vařeného, pečeného, smaženého, grilovaného, fritovaného. Nezatěžujete své tělo žádnými chemickými přídavnými látkami, „éčky“, barvivy, konzervanty, umělými sladidly, žádným bílým cukrem a tak dále. Nejlepší potravou je tedy přirozená strava, která nebyla podrobena denaturalizaci jakéhokoliv druhu.
Pojmy syrová a živá strava se někdy zcela zaměňují, nicméně nějaký rozdíl tu je. Živá strava je taková, která si zachovává život skrze aktivní enzymy. Je tedy enzymaticky živá. V živé stravě prostě kolují živé enzymy a čím je jich více, tím lépe. Příkladem živé stravy je třeba čerstvé syrové jablko, hruška, pomeranč, salát, mrkev, brokolice, cuketa, borůvky, maliny, naklíčené obilí, naklíčené luštěniny, naklíčená semínka či ořechy...
Existují tedy potraviny syrové, ale né všechny jsou zároveň živé (enzymaticky živé). Například ořechy, semínka, obilná zrna, čočka, mungo, fazole... Tyto potraviny, i když nejsou pražené či jinak tepelně úpravené nad 42-45 °C, jsou sice syrové, ale né tzv. „živé“. Oživit je můžeme (a měli bychom) tím, že je namočíme do studené vody (optimálně na 24 hodin), čímž se deaktivují enzymové inhibitory a naopak se nastartuje proces klíčení, během kterého se enzymy probudí a i tyto potraviny jsou v danou chvíli nejen „syrové“, ale i opět „živé“, a pro nás velmi výživné a hodnotné.
Proč je syrová živá strava tak jiná a důležitá?
Obsahuje zejména tolik potřebné vitamíny, minerály a enzymy, a uchovává si svou přirozenou původní strukturu, která zabezpečuje rovnováhu mezi tísíci výživných látek. Například enzymy se ničí teplotou nad cca 45 °C. Hlavní funkcí enzymů v těle je účastnit se veškerých pochodů probíhajících v buňce a zabezpečovat trávení živin přijatých v potravě. Trávicí enzymy štěpí jednotlivé složky potravy na jednodušší složky, které jsou potom využity ke stavbě těla nebo jako zdroj energie. Pokud přijímáme pouze biologicky “mrtvou”, chemicky a tepelně upravovanou stravu, vyčerpává se naše tělo nutnou produkcí enzymů, které by za normálních okolností přijalo spolu s “živou” neupravovanou rostlinnou stravou. Tedy po strávení tepelně zpracovaného jídla musí tělo všechny enzymy vyprodukovat samo, čímž je tělo velmi zatěžováno. V tomto ohledu se člověk nemůže vyrovnat Přírodě, která produkuje všechno hotové, ve vyváženém stavu a poměru všech látek a tedy dokonale připravené pro člověka a ostatní tvory na této planetě.
Syrová zelenina je trávená v žaludku a střevu asi hodinu, vařená potřebuje obvykle 3 hodiny a vytváří přitom více nečistot a odpadů. Syrová strava podporuje dokonalé trávení až na nejjednodušší a nejsnáze vstřebatelné substance. Napomáhá odstraňovat přirozeným pohybem odpadové látky z tlustého střeva, které se vyprazdňuje pravidelně a bez problémů. Tím současně šetříme svoji energii i trávení a vylučování, získáváme energii lepším a důslednějším využitím potravy. U syrové stravy tak cítíme výrazně více energie, kterou jsme předtím nepociťovali.
Syrová zelenina a ovoce, syrové obilí, semínka a ořechy (nepražené) obsahují všechno potřebné pro život. Živá potrava je bohatá na vitamíny a stopové prvky ve své přirozené a vstřebatelné podobě a má velký přebytek zásad. Velká uzdravovací schopnost živé potravy je daná také obsahem světla a sluneční energie - obsahem života. Živé syrové potraviny zvyšují odolnost organismu vůči infekčním chorobám lépe než očkování. Tento způsob stravování poskytuje zdraví, svěží pleť, jasné oči, zdravé a silné vlasy, dělá nás postupně (opět) silnými, pružnými a vytrvalými, bystří smysly, podporuje naši kreativitu a intuici, udržuje nás štíhlé a vitální.
Jak přejít na syrovou stravu?
Doporučuji to udělat postupně. Naše tělo bylo zvyklé příliš dlouhou dobu na jiný režim stravování. Postupně tedy vysazujte třeba pečivo s lepkem, sladkosti s bílým cukrem, uzeniny, maso, mléčné výrobky a tak dále. Postupně navyšujte u každého jídla podíl syrového a měňte tak poměr upravené a syrové stravy. Až budete na poměru kolem 10-20% upravené a 80-90% syrové, budete již sami cítit postupnou proměnu. Vaše chuťové buňky se začnou obnovovat a Vy si začnete přirozeně vychutnávat a užívat tu „syrovou stravu“ a budete se na ty „syrové živé pokrmy těšit“. V této době již pro Vás nebude zřejmě problém se dostat až na 100% syrové stravy. Ten přechod může trvat od půl roku až po třeba 2 roky. To závisí na každém jednotlivci, jeho dosavadních stravovacích zvycích, již rozvinutých nemocech a podobně. Navíc běžná vařená a upravená strava je návyková, což bylo již také vědecky ověřeno, takže z počátku můžete pociťovat nutkavé potřeby si dát něco „nezdravého“, vařeného, smaženého, s cukrem...a podobně. Dejte si čas, poslouchejte své tělo. Syrová živá strava je sama o sobě přirozeně očisťující, začne detoxikovat Váš organismus, což můžete v počátku pociťovat třeba i nepříjemně. Je třeba jíst „s mírou“ asledovat své vlastní reakce. I když člen vaší rodiny nebo kamarád může naráz vypít fresh šťávu z 5 hrušek nebo 5 jablek a nic mu to neudělá, může to na
vás zapůsobit velmi nepříjemně. Může to spustit silnou detoxikaci. Zkoušejte vše po troškách. Zkuste fresh šťávu třeba jen z 1 či 2 jablek či hrušek, pijte to pomalu, nechte všechny čerstvé šťávy nebo rozmixované koktejly (smoothies) déle v ústech, aby se stačily promíchat se slinami. Stejně tak i každé jiné jídlo jezte pomalu, důkladně rozkousejte, rozžvýkejte, než ho spolknete. Vstřebáte a zužitkujete tak živin mnohem více a tělu pomůžete s trávením. Odměnou bude vyšší množství energie. Někdo miluje čerstvý česnek a může ho jíst téměř v neomezeném množství, někomu malý pláteček způsobí silné očistné reakce. Hledejte svou vlastní cestu k přirozené stravě, kousek po kousku, krok za krokem. Sami uvidíte, co z čerstvé zeleniny nebo ovoce můžete jíst ve větším množstvím, a co v menším. Pečlivě vybírejte, čím více bio produktů či z vlastní zahrádky, tím lépe. Čím zralejší, tím lepší. Začnete mít i přirozeně chutě na to, co tělo zrovna potřebuje. Možná budete mít 3 měsíce zvýšenou potřebu pomerančů a pomerančových freshů a pak se Vám najednou znechutí. V pořádku, tělo si vyžádá, co potřebuje a začne se vracet do rovnováhy a postupně navádět k určitým jídlům.
David Wolf, považovaný v Americe za hlavního protagonistu vitariánství (raw foodismu), tvrdí, že v každé stravě, nejen syrové, je třeba, aby byly přítomny tři základní složky: cukry, tuky a chlorofyl. Strava může obsahovat i jiné složky, ale tyto tři elementy by měly být zastoupeny minimálně z 80%. Pokud jedna z nich chybí po určitou dobu, nejdéle však 2 roky, dochází k vychýlení z rovnováhy. Pokud tedy konzumuji z 95-100% syrovou stravu, dbám na vyváženost těchto 3 složek (cukry – převážně z ovoce, tuky – převážně z ořechů, semen či rostlinných olejů, chlorofyl – převážně ze salátů, špenátu apod.). Přičemž vzhledem ke složení a povaze těchto 3 složek stačí pouze malé množství ořechů a semen pro udržení rovnováhy. Zelené listí (chlorofyl) by mělo být oproti tukům konzumováno ve značně vyšším množství.
Ať už se rozhodnete pro 100% syrovou živou stravu, nebo si s ní budete jen tu a tam pohrávat, velmi doporučuji zařadit do vašeho jídelníčku zelenépotraviny, jako jsou například mladý ječmen a chlorella pyrenoidosa. Díky nim nebudete muset řešit nutriční otázky. Tyto super potraviny dodají Vašemu tělu komplex vitálních a biologicky aktivních živin, které naše tělo potřebuje, a kterých není i v syrovém ovoci a zelenině takové množství, v důsledku tzv. "hladové půdy". Zelené potraviny nás nejenom vyživují a sytí, ale zároveň přirozeně čistí a chrání.
Co k syrové stravě hlavně potřebujete?
Dobrý stolní mixér, hodí se i tyčový mixér, citrusovač, odšťavňovač, mlýnek, pak něco, co bude sloužit jako nakličovadlo a kuchyňský teploměr (ponorný, abyste zejména v počátku dokázali pohlídat teplotu ohřívání do 42 °C). A pak už jen otevřenou mysl, do které postupně začne proudit inspirace a řada nápadů na zpestření vaší nové „živé kuchyně“...
Nechť je Vaše cesta k syrové živé stravě, zdraví a vitalitě plná radostných okamžiků, nadšení a obohacujících zkušeností.
Více na http://www.syrova-strava.cz/